[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]



Návrat na hlavní stranu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1230. Dle způsobu opracování kamene a způsobu zdění, sahá jeho historie pravděpodobně až do roku 1160.

V roce 1350 byl již farním kostelem a později kostelem filiálním. Později se stal opět kostelem farním a je jím dodnes.

Kostel procházel různými stavebním úpravami. V roce 1560 byl překlenut gotickou klenbou, opatřen novou strmou střechou pokrytou taškami "bobrovkami". Uprostřed střechy byla zbudována sanktusová věžička cibulovitého tvaru, čímž se zvýraznila dominanta kostela. Kostel se tedy stal viditelnější a upoutává pozornost těch, co jedou po silnici na Prahu.

Po gotické úpravě byl dostavěn barokní presbytář se dvěma sakristiemi na jižní a severní straně. Vnitřní výzdoba je velmi významná a krásná.
Hlavní oltář zdobí sousoší Nanebevzetí Panny Marie z Braunovy školy z období
po roce 1740.

Jedná se o skupinu apoštolů, kteří se s úžasem dívají do prázdného hrobu Matky Boží. Na stěně za oltářem je zobrazeno Nanebevzetí Panny Marie a la fresco ilusionistickým způsobem.

Na obou stranách oltáře lze spatřit veliké relikviáře provedené nádhernou ciselerskou prací.

Na pravé straně kostela je umístěn náhrobek hraběte Petra Straky. Jedná se o práci, některého ze žáků Matyáše Brauna. Vousatý anděl smrti drží v ruce zrcadlo - takto je to uvedeno v první vědě nápisu :"Speculum hoc inspice paulisper viator" (Poutníče, podívej se krátce do tohoto zrcadla). Celý nápis obsahuje vlastně vzkaz mrtvého hraběte pro nás. Poukazuje na marnost lidského snažení, pokud není zaměřeno k věčnosti.

Pod nohama anděla je hrabě se symboly prchavého času. Opírá se o parapet kazatelny a ukazuje směrem k hlavnímu oltáři - tím jakoby říkal, že jeho sdělení je závažné. Kazatelna byla ozdobena soškou Mojžíše a třemi soškami: VÍRA, NADĚJE A LÁSKA . Postranní oltáře jsou rokokové. Oltář vlevo od Panny Marie je ozdoben soškou Madony, která údajně pochází z Paříže. Hrabě

Oltář na pravé straně zobrazuje příbuzenstvo Páně. Malířská práce je přisuzovaná mladému Škrétovi.

Zdivo lodi kostela, sloupy pod kruchtou a jižní portál - sloh románský, klenby, vazba na střeše - sloh gotický, hlavní oltář, epitaf, kazatelna - sloh barokní, obětní stůl - sloh empír, vedlejší oltáře - sloh rokoko, křížová cesta, lavice, dlažba - moderní sloh.

Současná střešní krytina pochází z 80. let a byla položena jako provizorní před celkovou opravou kostela, která se dosud nerealizovala.

Vedle kostela stojí starobylá dřevěná zvonice s třemi zvony.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 14:18 hodin



Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm