[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]



Návrat na hlavní stranu

Historie obce od 14. stol. do konce 2. světové války

Dle pověsti, která vypráví, že dva rytíři na své cestě se v těchto místech pohněvali a ve Smiřicích se zase smířili, má prý Hněvčeves své jméno. Jiní odvozují pojmenování od babíhněvu čili hněvčí, jehož zde hojně roste. Vlastně však znamená Hněvčeves tolik, jako Hněvkova ves.

Hněvčeves byla rodným sídlem pánů z Hněvčevsi, kteří byli i patrony zdejšího kostela. Nejstarším držitelem Hněvčevse byla místní vladická šlechta (pokud dostupné písemné záznamy sahají). Roku 1366 držel Hněvčeves Zdislav z Hněvčevsi, roku 1369 Dobral, Mlach, Benda a Mikuláš z Hněvčevsi, dále Pešek z Hněvčevsi. V letech 1392-1405 drželi část Hněvčevsi Pavel a od roku 1405 Štěpán, Ctibor a Lazec Hřebcové z Hněvčevsi. Po těchto roku 1408 Otmar a Matěj Nosové, zároveň s Vaňkem, synem Jíry z Hněvčevsi. Roku 1410 postoupil právo své na Hněvčeves Jan z Michalovic bratřím Haškovi a Tomáši z Lípy. Roku 1431 držel ves Mikuláš z Hněvčevsi a roku 1440 Jindřich z Hněvčevsi. Roku 1479 Mladota z Hněvčevsi. Po jeho smrti přešlo na Václava a Petra z Černůtek kteří roku 1503 prodali Hněvčeves Václavu Zárubovi z Hustířan.

Zárubové byli držiteli cerekvického panství a tedy i hněvčeveského zboží v létech 1503-1729. Václav Záruba z Hustířan (1503-1543) znovu nechal vystavět farní kostel v Hněvčevsi, který, původně v gotickém slohu, byl husity vypálen roku 1424 a pobořen a tři generace ležel v rozvalinách. Z pozdějších pánů z Hustiřan nutno připomenout Václava Zárubu (1647-1675), který byl bezohledným pánem, jenž uloupil faře a sedlákům nejlepší pozemky a zřídil z nich v Hněvčevsi dvůr. Jan Adam Záruba z Hustířan (1682-1726) nechal přestavět farní kostel v Hněvčevsi k nynější podobě. Jan Josef Záruba (1726-1729) prodal cerekvické panství hr. Ulyssovi Maxmiliánu Browneovi, kteří pocházeli z katolického Irska. Jeho syn Filip Jiří (1757-1803) nechal vystavět hněvčeveskou faru. Od r. 1822-1832 byl držitelem cerekvického panství hr. Jan Kolovrat. Od něho koupil Cerekvici r. 1832 František Girtler rytíř z Kleebornů, v jehož rodu zůstala až do 15. července 1887, kdy přešla v držení nejvyššího soukromého císařského fondu (1887-1918).
Nejkrutějším feudálem byl Václav Záruba z Hustířan, hejtman Hradeckého kraje. Na 1 korec selské půdy vymáhal 8 dní potažní roboty a půl dne pěší. Baráčníci a podruzi mu byli povinní třinácti dny pěší roboty. Za selského povstání v roce 1775 protáhlo Hněvčevsí asi tisíc buřičů ze Sadové do Cerekvice a místní poddaní se k nim přidali.

Jedna z prvních obětí války roku 1866 padla v Hněvčevsi. Při srážce rakouských předních stráží s pruskými byl 2. července 1866 zastřelen rakouský polní myslivec. Před domkem čp. 15 mu stojí pomník a v kostele připomíná událost pamětní deska.

Za první světové války (1914-1918) bylo z obce odvedeno 38 mužů, z nichž padlo 12 a 1 zůstal nezvěstný. Hospodářská krize třicátých let zabrzdila odbyt zemědělských výrobků, srazila ceny a mnoho zemědělských rodin se zadlužilo. Dělnické rodiny trpěly nezaměstnaností.

Při mobilizaci roku 1938 bylo povoláno do zbraně 29 záložníků. Léta nacistické okupace malou vesnici rovněž poznamenala. K nuceným pracem bylo do Říše odvlečeno 24 mladých lidí, 2 občané byli uvězněni. Na místním hřbitově je uložena urna s popelem umučeného profesora Karlovy university JUDr. Františka Ulricha (1899-1940). Několik týdnů před koncem války se skrývalo u dvou občanů 5 sovětských zajatců, na jejichž výživu přispívala celá obec zvláštní stravovací akcí. Bylo však třeba velké opatrnosti, protože tou dobou se v obci ubytovala německá autokolona o 70 mužích. Revoluční národní výbor v Hněvčevsi za účasti zástupce hořického revolučruho štábu a partyzánů ráno 6. května 1945 německou posádku odzbrojil. Brzy po osvobození odešlo 25 občanů dosídlit pohraničí.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hnevceves.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 12:26 hodin



Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm