[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]



Návrat na hlavní stranu

Úvod do dějin

Původně znělo Černielov a představovalo Černílův dvůr. Příjmení Černiel vzniklo ze slovesného tvaru črněl (stával se černým, černal). Ve 14. století byla vesnice psána i německy Slak(e)ndorf a v 18. a 19. století došlo ke kancelářské úpravě Schlackendorf.

V místech Černilova bylo sídliště v době bronzové. Vedla jím stará obchodní cesta z Hradce Králové přes Kladsko k Vratislavi a odtud k Baltickému moři. Svědčí o tom kamenné, bronzové a zlaté nálezy a stříbrná mince římská. Cesty se užívalo ještě v době historické. Ve Slatině od ní odbočovala cesta k Divci, podle hranic černilovského katastru k Tošovu a odtud k Opočnu. Nazývala se Solnou cestou a vozila se po ní polská sůl.

Roku 1901 bylo na Prokešově poli vykopáno 16 hrobů a v nich rozpadlé nádoby bez milodarů. Na několika místech byly nalezeny i kamenné nástroje.

Roku 1889 vykopali na křižovatce královehradecké a divecké silnice 5 zlatých osmičkových závitů, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.

Roku 1912 bylo vyoráno na poli Jana Adamíry 11 bronzových rýhovaných náramků. Na pozemku ležícím severně od kříže u cesty k Libřicům se nalezly dvě gotické ostruhy, kusy podkov, železná sekerka. Stávala tu snad kovárna při staré obchodní cestě.

Černilov byla zprvu malá osada, rozšířená až německými přistěhovalci ve 13. století. Ti jí dali německý název Slakendorf. Znělo-li původně Schlakendorf, značilo ves založenou na lesní mýtině. Německé obyvatelstvo brzy splynulo s českým a německý název upadl v zapomnění. Osada náležela českému panovníku, a proto příslušela ke královskému hradu v Hradci Králové.

Ve vesnici byla silná strana katolická a evangelická. Jsou tu dosud tři kostely: Na hořejším konci katolický, uprostřed vesnice evangelický (původně patřil církvi reformované), na dolejší části druhý evangelický (církve augšpurské). Na evangelickém hřbitově zůstaly dosud zachovány hroby farářů, z nichž mnozí byli uherského původu (Nagy, Szalatnay). Roku 1724 odepřeli někteří Černilovští biřmování. Byla jim proto uložena pokuta 504 zlatých.

Roku 1775 se Černilovští zúčastnili selského povstání. Mikuláš Grill a jeho syn Václav vedli sedláky na smiřický zámek. Byli za to vězněni v Hradci Králové. Ale téhož roku byl Václav Grill (Kryl) po propuštění znovu zatčen a s 9 sousedy dopraven do Prahy, kde pobyli v žaláři 3 týdny. Ještě dva roky po rebelu robotovalo v Černilově 17 sedláků, 30 Chalupníků a 37 baráčníků. Vzpomínali na královskou éru, kdy bylo poddanství mírnější, a z níž zbylo jen několik lidových pověstí a stará pečeť s královskou korunou a dočma zkříženým palmami.

Podle josefínského katastru z roku 1789 bylo v Černilově 145 stavení, 2009 jiter polí, 521 jitra luk a 224 jitra lesa. Jitro - 1764 zavedeno jitro rakouské míry, 57,55 arů, staročeská polní míra plošná (jedno spřežení od rána do večera) průměrně 2837 nebo 2041 metrů čtverečných - j.zemské).

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 11:04 hodin



Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm